Příběh z obecního hostince

*****

Citujme z knihy Paměti obce Otrokovice (s. 110-111)

Příběh je sondou do života obce v 19. století…

“…Nynější obecní hostinec číslo 20 (od roku 1950 zrušený) patřil původně k velkostatku, který jej později prodal jarošovskému pivovaru…”

“… Před rokem 1862 stal se majitelem Tomáš Berger, který si po čase udělal na hospodě výměnek…”

“O Bergrovi mi vyprávěla moje matka toto:

Jednou měl na své poctivice dostat také nějaký staříček Racka. Ten, když odsloužil dvě kapitulace na vojně, vrátil se domů. Celou cestu z Itálie, kde sloužil, šel i se svou manželkou pěšky. Žínka byla malá a od té chůze ji bolely nohy. Když došli za Napajedla k obrázku a před nimi se objevila vesnice, pravil Racka ke své pofňukávající manželce, že hned budou již doma. Na její otázku, kde že je ten velký dům, o němž jí Racka často vyprávěl, ukázal na nejvyšší stavení sýpku a pravil: Ten nejvyšší dům a všecko, co kolem vidíš, je nemoje. Italka, která česky neuměla, byla spokojena. Hůře bylo s Rackou, když zjistil, že nevlastní ani došek na střeše. Na štěstí, obec potřebovala ponocného a hlásného, a tak obdařila tímto lukrativním úřadem Racku.

Hospodský Berger měl dva velké hafany, kteří vždy na Racku, když šel obchůzkou, doráželi. V domě, kde je nyní fara, bydlel důstojník, říkalo se mu officiál. Tento officiál řídil osobně exekuce v Gerschově domě a nařizoval, kolik kdo má dostat lískovkou, kterou se oháněl kaprál. Exekuce prý bývaly peprné, kdy stěny v místnosti byly postříkány krví delikventů. Racka si stěžoval tomuto officiálovi na Bergrovy psy a oficír nařídil, aby Rackovi byla vydána šavle a budou-li na něj psi dorážeti, má je touto šavlí rozsekat.

Officiál měl malého psíčka, který si zvykl chodit s Rackou po obchůzce. Jednou hafani Racku napadli a než se vzpamatoval, psi officiálového psíčka roztrhali. Proto, že Racka psíka neubránil, měl dostat pětadvacet. Když kaprál strhl Rackovi dlouhou halenu, v níž k exekuci přišel, uviděl officír na jeho hrudi spoustu metálů, které si vysloužil za dvacet čtyři let v Itálii. Ihned změnil rozsudek a aby kaprál nepřišel o práci, kázal přivésti Bergera, položiti na lavici a vyplatiti to, co měl dostat Racka. Potom nařídil, že Racka má dostávati z vojenské kuchyně denně oběd.”